Hadi, sovy… co znamenají zvířata v pohádkách?

22.08.2014 23:45

Uveřejněno na webu http://www.superrodina.cz/2012/11/02/hadi-sovy-co-znamenaji-zvirata-v-pohadkach

 

Pohádky pro děti se velmi často hemží spousty zvířátky. V animovaných populárních filmech však už ztratili svou bajkovou roli (lstivý jako liška, chytrý jako sova) a vystupují bez alegorie jako lidé s různými vlastnostmi. Nejčastěji vidíme různé savce, roztomilé pejsky a zajíčky, ale ani říši hmyzu se nápaditost nevymyká. Chodí po dvou, oblékají se jako lidé, žijí v lidských obydlích a zažívají lidské příběhy. Dětem se to líbí a proč ne!

Často totiž tyto příběhy již převzaly jinou „výchovnou“ roli – vyjma těch, které jsou jen skutečně připitoměle zábavné. Mnoho z nich ukazuje dětsky srozumitelnou formou, jak roztomilá zvířátka řeší různá úskalí života či důsledky jejich nepatřičného chování, či jak se v různých nesnázích bránit. Jsou to příběhy o tom umět se rozdělit, mluvit pravdu, odhalit a bránit se šikaně a tak dále. Alegorické zesílení už není “in”.

Děti jsou vždycky vnímavější, jestliže jim nějaké moudro předává maňásek na ruce či kreslená postavička, než tvář dospělého člověka. Přijmou to jako hru, nikoliv jako povinnost nebo učení. A faktem je, že férový hráč ve hře pravidla neporušuje.

V pohádkách nám přibyla exotická zvířata, známá třeba ze zoo, zvířata dávno vyhynulá (pravěcí ještěři či blboun nejapný), ale také smyšlená (pokémoni, lesouni…). Úžasné je vidět, jak malé dítě ještě nedokáže uchopit onen časový a reálný horizont. Jak touží setkat se s nebezpečným tyranosaurem Rexem v naivní představě, že je možná jen o hlavu vyšší a ono ho bezpochyby zkrotí a podrbe jako štěně. Nebo že se pod želvím krunýřem skrývá „turtle“ pokémon.

Pohádky ale vytvářejí dospělí. Nemůžeme kroutit očima, na co se to naše dívají, co je baví, když jsme jim to naservírovali sami. Musíme začít u sebe.

“Jednopohlavní” živočichové

Některá zvířata si však ani děti, ani dospělí v pohádkách jaksi nedovedou představit obou pohlavně. U psí rodinky máme pejska, fenku a štěňátka. Ale například „beruška“ je vždycky holka. Sova je také pokaždé moudrou starou samicí. A u hada se setkáváme téměř výlučně jen s mužským protějškem a tak dále.

Čím se určí to, kdo bude hrát ženskou a kdo mužskou roli? V češtině bychom mohli říci, že o tom rozhoduje rod – beruška a sova jsou přece ženského rodu, had mužského. Jak to ale obhájíme v jiných jazycích, kde například v angličtině jsou všechna zvířata středního rodu? Sic anglická „ladybird“ už svým „lady“ přivádí k představě, že koukáme na dámu. V němčině je beruška mužského rodu (der Marienkäfer), sova ženského (die Eule) a had také ženského (die Schlange). A tak dále. A nejde jen o tato zvířata, jistě vás hned napadnou některá další.

Sova, symbol moudrosti nebo smrti?

Sova je symbolem moudrosti, neboť byla podle evropské tradice často spojována s řeckou bohyní moudrosti, Athénou, a stává se jejím atributem. Její otec, samotný Zeus, s Athénou rád diskutoval a byl k ní vždy otevřený. Moudrost však v řeckém pojetí byla také spojována s válkou – tj. strategickou válkou, která vždy vede k vítězství. Mimo jiné však Athéna také lidi naučila řadě řemesel, vynalezla mnohé stroje a nástroje a ochraňovala mír.

Její atribut moudrosti, sova, však v trochu jiném pojetí – v podobě sýčka – býval spíše symbolem ďábla nebo smrti. Když houkal sýček, říkalo se, že věští smrt.

Sova tedy zůstává v pohádkách jakousi opeřenou starou babičkou pro své spojení s ženou – Athénou. A možná také proto, že děti více spatřují moudrost v babičkách než v dědečcích z důvodu dětsky banálního phledu: častěji malé caparty hlídá a hraje si s nimi babička nežli dědeček. Neplatí to však všude.

Beruška neboli slunéčko sedmitečné

Slunéčko sedmitečné v nás nejspíš nějak vyvolává pocit ženskosti – možná je to tou barvou, dojmem elegance. I každé malé dítě se rozněžní nad drobných broučkem s červenými krovkami a puntíky. A také si proto spíše představíme ženu v červeném puntíkatém oděvu než muže. Podle tradice má být beruška symbolem štěstí a pomoci.

Had, většinou záporný hrdina

Had zaujímá v mytologii a v symbolech velmi silné místo. V křesťanství je nejznámější had jako svůdce Evy, aby pojedla ze zakázaného stromu. Had zakousnutý do svého ocasu znázorňuje symbol pravidel. Uvnitř se nachází svět, který také může být znázorněn vejcem. Had symbolizuje plodnost, hřích, ale i moudrost a sebeovládání, potažmo lstivost. V severské mytologii se jednou obrovský had vynoří z oceánu a přinese absolutní zkázu světa.

Na druhé straně se také díky svému jedu stal had symbolem temnoty, potažmo smrti (Egypťané například takto zobrazovali boha temnoty Apopa).

Vzhledem k tomu, že již staří Řekové dokázali využít jeho jedu k výrobě léků, stal se rovněž symbolem lékáren.

Had střežil rajský strom Hesperidek (podobnost s křesťanstvím). V různých mytologiích nalézáme bytosti, zakončené hadím ocasem. V Indii je had ochráncem vody a přináší déšť. Jeho pánem je Šiva, který vládne smrti. V každém člověku podle indické mytologie spí hadí síla (kundalini, had zakousnutý do vlastního ocasu). Tato energie prochází všemi čakrami a lze díky ní dosáhnout až sedmého (nejvyššího) stupně poznání.

To vše ale nevysvětluje, proč se do pohádek dostává had v mužském provedení. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že pohádky, které sledují naše děti jsou buď evropské nebo severoamerické, vycházející tedy ze stejných pra-kořenů (křesťanství). Had je zde symbolizovaný jako ten, který svádí Evu, a tudíž se tak nějak předpokládá, že by měl být mužského pohlaví. Nejspíš ani kvůli jeho falickému tvaru nikoho nenapadne, že v ráji sváděla Evu žárlivá kámoška v podobě hada, zrádná „hadice“, která se tak chtěla zbavit konkurence. Ačkoliv Bible se vůbec nezmiňuje o pohlaví hada, zesvětštělá reinterpretace s tím tak nějak počítá (jako i s dalšími jevy. Boha také vidíme spíše jako vousatého starého muže než atraktivní mladou dívku)

A kdo je další?

Napadnou vás některá další zvířata, která se v pohádkách objevují převážně nebo pouze v jednom pohlaví?