Nabídka akreditovaných vzdělávacích programů

Realizuji semináře otevřené anebo uzavřené - na konkrétní zakázku (pro sborovny, skupiny, týmy, apod.).

Uzavřené semináře realizuji po celé České republice - přijedu přímo do vaší školy (popř. na jiné, dohodnuté místo). Otevřené semináře prozatím pořádám v Praze, v Olomouci, ve Zlíně, nově i v Brně (dále dle aktuální poptávky a zájmu účastníků). Každý účastník obdrží osvědčení o absolvování vzdělávací akce.

Všechny mé semináře jsou akreditované MŠMT (čísla akreditací jednotlivých vzdělávacích programů najdete v rubrice "Vzdělávání: nabídka témat"). Akreditace mé vzdělávací instituce (IČO 03645941) u MŠMT: č. j. 26409/2015.

Aktuálně nabízím 36 akreditovaných témat, dalších 7 vzdělávacích programů čeká na schválení. Je možné si vybrat i jiná témata, inspirovat se můžete v rubrice AKTUÁLNĚ - jsou zde uvedeny semináře plánované i dříve realizované. Přijímám také podněty k dalším akreditacím. 

__________________________________________________________________________________________________________________________

Akreditace MŠMT č. 1243/2018-1-129 

1) Strategie prevence a řešení školní neúspěšnosti (rozsah 8 hodin).

2) Kvalitní paměť – předpoklad úspěšného učení (techniky efektivního zapamatování) (rozsah 8 hodin).

3) Osobnostně sociální rozvoj pedagoga (8 hodin).

4) Osobnostně sociální rozvoj pedagoga jako cesta k efektivnější výuce (rozsah 16 hodin).

5) Výměna zkušeností mezi pedagogy – klíčový činitel osobnostně sociálního rozvoje (rozsah 16 hodin).

6) Jak dosáhnout pozitivních vztahů v inkluzívní třídě (rozsah 8 hodin).

7) Klíčová role pedagoga při rozpoznávání poruch příjmu potravy (rozsah 8 hodin).

Tyto programy se dají hradit ze ŠABLON!

Akreditace MŠMT č. 22807/2017-1-959:

1) Žák s ADHD/ADD ve třídě a jak ho úspěšně zapojit do výuky (rozsah 8 hodin): Hyperaktivní žák je součástí téměř každého třídního kolektivu, proto je důležité, aby pedagog nejen rozuměl této poruše, ale především žákovi samotnému. Co se odehrává v jeho mysli, proč nás neposlouchá, neustále vyrušuje, opakovaně dělá stejné chyby, přivádí nás k šílenství? Dělá to naschvál či si to neuvědomuje? Seminář ale neopomíjí ani děti hypoaktivní, těm bývá pozornost věnována mnohem méně – nezlobí, neupozorňují na sebe, neprojevují se nijak rušivě, vypadají přítomně. Cílem semináře je nabídnout pedagogům návod, jak pracovat se žáky s ADHD a ADD, jak je zklidnit či naopak aktivizovat, jaké volit strategie při komunikaci, jak je co nejvíce zapojit do výuky apod. Účastníci se také dozvědí, jak rozeznat chování hyperaktivní, které je součástí poruchy, od chování, které je účelové či získané výchovným působením rodiny. Zároveň se seznámí i s možnostmi a limity práce a naučí se odlišovat, kdy je řešení ještě v rukách pedagoga a kdy by již měli problém předat dále. 

2) Proč je důležitý přístup ke vzdělávání podle osobnosti žáka a pedagoga (rozsah 8 hodin): Ať se nám to líbí či nikoliv, každý je osobnost. Vzájemná kombinace schopností, rysů, temperamentu, charakteru, motivace a mnoha dalších faktorů tvoří jedinečnost každého žáka, ale i pedagoga, rodiče apod. A všechny tyto faktory vstupují do výuky. Chceme-li tedy žáky úspěšně vzdělávat, je důležité vnímat jejich osobnostní charakteristiky – žáka s pomalejším psychomotorickým tempem nezrychlíme tím, že mu to budeme říkat, stejně jako impulzívnímu nepomůže povel „uklidni se“. Nátlakem nic nezmůžeme, naopak. Nerespektování osobnosti žáka má negativní následky – od demotivace, ztráty zájmu, narušování výuky, záškoláctví, vzdorovité chování, až po nerespektování autorit nebo dokonce odpor k učení, škole či vzdělávání jako takovému. Cílem semináře je pomoci účastníkům pochopit, proč je důležité vědět, zda je žák introvert či extravert, jaké má psychomotorické tempo, které vlastnosti jsou u něho dominantní, jaká je jeho aspirační úroveň apod. a naučit pedagogy podle toho přistupovat k žákům. Účastníci se také dozvědí, jako roli hrají jejich osobnostní charakteristiky či způsob komunikace a jak je mohou využívat pro efektivní fungování žáků ve výuce anebo při svojí komunikaci s rodiči a zákonnými zástupci. 

3) Efektivní hodnocení = základní dovednost pedagoga pro pozitivní motivování žáků (rozsah 8 hodin): Hodnocení žáků je nezbytnou součástí výchovně-vzdělávacího procesu. Vzhledem k tomu, že se jedná o složitý proces, který obsahuje mnoho různých aspektů, je velmi důležité, aby pedagog dokázal využít celé spektrum hodnotících metod, forem, technik a prostředků. Pokud totiž chceme motivovat žáka k učení, je třeba volit hodnocení, které je pro něho motivující. V opačném případě se může objevit ztráta zájmu o učení, školu či vzdělávání obecně, zhoršit se chování žáka (např. narušování výuky, vzdorovité chování, odmítání spolupráce, nerespektování autorit) nebo docházet k různým formám vyhýbání se škole. Součástí semináře jsou praktické ukázky, techniky, metody a mnoho tipů pro práci se žáky. Cílem semináře je zodpovědět mnohé otázky, které souvisejí s hodnocením žáků – kdy, kde a jak hodnotit, jakým způsobem, na co si dát pozor a čeho se úplně vyvarovat nebo proč je důležitá nejen spolupráce s rodiči, ale také v rámci školy. Seminář také účastníkům objasní, jakou roli hraje sociální prostředí žáka, jeho rodina či motivace a nastíní, jak nastavit prevenci školní neúspěšnosti. Neopomíjí ani klíčovou dovednost – sebehodnocení.

4) Hodnocení žáků a práce s chybou jako motivující prostředek k úspěšnému učení (rozsah 16 hodin): Cílem 1. části semináře je zodpovědět mnohé otázky, které souvisejí s hodnocením žáků – kdy, kde a jak hodnotit, jakým způsobem, na co si dát pozor a čeho se úplně vyvarovat. Zároveň se účastníci dozvědí, jakou roli v motivaci hraje sociální prostředí žáka či jeho rodina a nastíní, jak nastavit prevenci školní neúspěšnosti. Na konci 1. části dostanou účastníci „domácí úkol“, který bude předmětem rozboru na začátku 2. části.  V českém školství je stále velmi často vnímána chyba jako problém, něco, co se dělat nesmí. A přitom je chyba hybnou silou pokroku, prostředkem k učení, důležitým motivačním článkem. Proto se druhá část semináře věnuje právě roli chybování a jejímu praktickému pozitivnímu využití ve výuce.  

5) Osobnostní rozvoj pedagoga jako prostředek k účinnější komunikaci se žáky (rozsah 8 hodin): Seminář je zaměřen na jeden ze základních pilířů úspěšného vzdělávání – komunikaci mezi pedagogem a žákem. Způsob komunikace má vliv nejen na motivaci žáků, jejich školní úspěšnost či přístup k učení/škole, ale také na jejich chování, vztahy a celkové klima třídy. Mnoho lidí si neuvědomuje, že nelze nekomunikovat. Často přeceňujeme význam slov a příliš se zaměřujeme na to, CO říkáme, namísto toho, JAK a KDY to říkáme. Přitom výzkumy ukazují, že více než 90 % informací sdělujeme neverbální cestou. Chůze, postoj, gesta, výraz tváře, ale i tón hlasu či pauzy ve větách, mohou naše slova zdůraznit, ale i popřít. Pokud chceme žákům (i sobě) vytvořit co nejpříznivější podmínky (nejen) k učení, je důležité analyzovat svůj způsob komunikace a naučit se plně a vědomě využívat všech možností a výhod, které efektivní komunikace nabízí. Proto je cílem semináře ukázat pedagogům celé spektrum komunikačních metod (s důrazem na jejich úskalí) a osvětlit význam komunikačních bariér a také – proč je nutné akceptovat proměny komunikace. Velký prostor je věnován i komunikaci neverbální. Účastníci se např. dozvědí, jak prostřednictvím řeči těla ovlivňovat chování žáků, získávat informace anebo převahu.

6) Osobnostní rozvoj pedagoga jako prostředek k účinné komunikaci ve škole (rozsah 16 hodin): Jedná se o pokračování (rozšíření předchozího) semináře. Ve 2. části účastníci využijí získané poznatky k prohloubení své komunikace s dospělými – jednak na úrovni „rovnocenné“, ale i při jednání s nadřízenými či podřízenými. Prostor je věnován také jednání s dalšími osobami, kteří se na výchově a vzdělávání žáků podílejí (pracovníky PPP, SPC, SVP, OSPOD či dětskými lékaři). Cílem 2. části je naučit pedagogy rozpoznávat manipulativní chování a jeho nebezpečí, znaky, druhy manipulace a typy manipulátorů. Účastníci se dozvědí, jak se manipulaci nejen bránit, ale především ji aktivně a konstruktivně používat, protože manipulace pozitivní je efektivní metodou při výuce, jednání se žáky, kolegy anebo při výměně informací s odbornými pracovišti mimo školu.

7) Osobnostním rozvojem k efektivnější komunikaci a spolupráci se žáky, kolegy, rodiči (rozsah 24 hodin): Tento seminář rozšiřuje oba předchozí. Třetí osmihodinový blok je cílen na komunikaci s rodiči a zákonnými zástupci, která je pro úspěšnou spolupráci ve výchovně vzdělávacím procesu klíčová. Při komunikaci s rodiči nezřídka dochází k neshodám či konfliktním situacím. Na vině bývá nedorozumění, zkreslené informace, jednání ve stresu a emocích anebo nesoulad mezi verbální a neverbální komunikací. Tím je značně ovlivněna další komunikace, což může mít za následek vytvoření bariér mezi školou a rodinou a komplikaci úspěšného ovlivňování chování i učení dítěte. Účastníci se dozvědí, jak v každodenním kontaktu mezi rodiči a pedagogy nastavit takovou komunikaci, která bude respektovat obě strany jako partnery ve vzdělávání a povede ke spolupráci. Cílem je vytvořit pozitivní atmosféru mezi rodinou a školou, která bude založena na vzájemné důvěře a povede k větší motivaci při ovlivňování výchovných problémů. Účastníci se také naučí, jak sdělovat citlivé a nepříjemné informace rodičům tak, aby je přijali a měli zájem podílet se na řešení či nápravě situace. Součástí všech seminářů je mnoho příkladů a přehrávání konkrétních situací, které se mohou při jednání se žáky, kolegy, rodiči či dalšími osobami, odehrát.

8) Efektivní řešení náročných situací ve škole (rozsah 8 hodin): Pedagog musí ve své praxi zvládat mnoho náročných situací – ať už se týkají výuky, výchovného působení, komunikace se žáky, jejich rodiči či kolegy, ale také zvládání nároků profese, zodpovědnosti, tlaku společnosti apod. Seminář má za cíl naučit pedagogy aktivně přistupovat k náročným situacím – aby je dokázali předvídat, zmírnit jejich negativní dopady, popř. je úplně eliminovat. Osou semináře je analýza vlastních náročných situací a jejich následné kategorizování, protože bez těchto kroků by byla jakákoliv intervence neúčinná. Hlubší porozumění spouštěčům jednotlivých náročných situací znásobuje šanci na úspěšné řešení. Nedílnou součástí zvládání náročných situací je práce s vlastními emocemi, které jsou nezbytným preventivním prvkem. Seminář nabízí účastníkům přínos ve dvou rovinách – kromě roviny informační, také osobnostní. Ten spočívá v uvědomění si skutečnosti, že zvládání náročných situací a jejich úspěšné řešení velmi výrazně souvisí i s ovládáním vlastních emocí, rovnováhou a odolností vůči stresu. Účastníci se také seznámí s možnostmi a limity řešení problémového chování a naučí se odlišovat, kdy je řešení ještě v rukách pedagoga a kdy by již měl problém předat dále.

9) Jak úspěšně zvládat náročné situace ve škole a eliminovat rizikové chování žáků (rozsah 16 hodin): 2. část semináře prohlubuje poznatky z části první a věnuje se rizikovému chování žáků – závislostem, záškoláctví, agresivitě či prevenci šikany. Hlavní náplní jsou konkrétní ukázky z praxe, jejich analýza a hledání možných řešení. Cílem 2. části semináře je nejen prohloubení poznatků z části první, ale především rozbor rizikového chování žáků (závislosti, záškoláctví, agresivita, šikana, kyberšikana apod.) s důrazem na jejich příčiny. Součástí semináře jsou konkrétní ukázky z praxe, na nichž se účastníci naučí, jaká řešení jsou neúčinná a kde mají naopak velkou šanci uspět. Zároveň se také účastníci seznámí s možnostmi a limity řešení rizikového chování a naučí se odlišovat, kdy je řešení ještě v rukách pedagoga a kdy by již měl problém předat dále.

10) Posilování psychické odolnosti v souvislosti se vzrůstajícími nároky pedagogické profese (rozsah 8 hodin): V dnešní společnosti rostou nároky na psychickou odolnost pedagogů – narůstá i počet situací, které musí pedagog zvládnout, se kterými si musí co nejrychleji poradit. Odolnost člověka je velmi důležitá, protože psychicky odolný člověk lépe překonává problémy, odolává zátěži, ale má i větší toleranci ke stresu, např. jako zátěž vnímá až složitější nebo náročnější situace než člověk psychicky méně odolný. Psychická odolnost ale velmi úzce souvisí i s odolností fyzickou – tedy mírou náchylnosti k nemocem, schopností zvládat bolest či fyzickou zátěž. Cílem semináře je zdůraznit fakt, že není-li člověk odolný jako jedinec, nemůže být odolný jako pedagog. V duchu této myšlenky vede účastníky k zamyšlení nad svými rezervami a limity tak, aby pedagogickou práci zvládali se zájmem, dostatkem energie, bez negativních důsledků a hlavně – dokázali být pro své žáky vzorem. Protože pouze psychicky odolný pedagog může pozitivně ovlivňovat psychickou odolnost svých žáků. 

11) Efektivní strategie řešení problémových situací ve škole – výměna zkušeností mezi pedagogy (rozsah 8 hodin): Ve své praxi musí pedagogové řešit mnoho náročných situací a nezřídka jsou na ně sami. Pouze necelá desetina škol má školního psychologa, který se může intenzívně věnovat práci se žáky a pomáhat pedagogům v jejich nelehké profesi. Ale co ostatní? Problémové situace pak musí řešit výchovní poradci, metodici prevence či speciální pedagogové, nicméně vzhledem ke svému učebnímu úvazku nemají na řešení dostatek prostoru, ani času. Tento workshop má několik cílů: jednak možnost konzultovat nefunkční řešení problémových situací s lektorkou – psycholožkou (osm let pracovala jako školní psycholožka se žáky, s třídními kolektivy, pedagogy i zákonnými zástupci) a také poskytnout zázemí pro vzájemnou výměnu zkušeností mezi účastníky (podělit se o funkční či nefunkční strategie a postupy). Hlavním cílem je pak společné hledání řešení nastíněných problémových situací. Workshop tedy nabízí možnost objevit již „objevené“ a ušetřit tak svůj drahocenný čas, síly i energii, kterých pedagogové ve své náročné práci nemají nazbyt.


Tyto programy jsou v časovém rozsahu 8, 16 a 24, aby se daly hradit ze ŠABLON!

Akreditace MŠMT č. 25249/2016-2-804:

1) Agresivita ve škole a cesty k jejímu řešení (rozsah 6 hodin): Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti výchovného působení, především při zvládání problémového a agresívního chování, které má stoupající tendenci. Nárůst agresivity ve společnosti, její pozitivní prezentace v médiích, nestabilní situace v rodinách, špatné vzory, to je jen část možných příčin. Pedagog se musí s nejrůznějšími podobami agrese potýkat i několikrát denně. Proto by měl být vybaven hlubšími informacemi o tom, jaký je rozdíl mezi agresí a agresivitou, kdy a proč agrese vzniká a také, jak se naučit spouštěče správně identifikovat, apod., protože jde o klíčové dovednosti pro účinné řešení (resp. eliminaci) agrese. Bez rozpoznání příčiny je možné agresi pouze potlačit a nikoliv řešit. Seminář si proto klade za cíl naučit účastníky různé strategie řešení agrese, jak se vyvarovat základních chyb a především – jak předcházet kumulaci agresívního chování ve škole. Účastníci se také dozvědí, kdy je agrese způsobena poruchou a kdy se naopak jedná o naučené či účelové chování. Díky čemuž budou schopni nabídnout žákům alternativy zvládání agrese. Je však nutné rozlišit, kdy je řešení ještě v rukách pedagoga a kdy by měl řešení problému přenechat specialistům.

2) Hyperaktivita nebo zlobení: jak je rozlišit a řešit(rozsah 6 hodin):  Pedagogové se často potýkají s tzv. zlobením. To je velmi zjednodušující pojem, pod kterým si navíc každý představuje něco jiného. Co je pro jednoho učitele zlobení, může druhý ještě tolerovat a naopak. Hyperaktivní děti (jejichž chování je důsledkem poruchy) bývají často považovány za „zlobivé“, na druhou stranu bývá zase „zdravým“ dětem jejich chování tolerováno, protože jejich rodiče vyvíjejí na pedagogy tlak (ačkoliv se nejedná o poruchu, ale např. slabé výchovné působení, nedůslednost, nezájem, apod.). Cílem semináře je nabídnout pedagogům návod jak od sebe odlišit chování hyperaktivní, které je součástí poruchy, od chování účelového či získaného výchovným působením rodiny. Účastníci se také dozvědí, jaké jsou příčiny hyperaktivity a „zlobení“ a jak s nimi pracovat, protože bez hlubšího porozumění je šance na ovlivnění chování (pozitivním směrem) velmi malá. Účastníci se rovněž seznámí s možnostmi a limity řešení a naučí se odlišovat, kdy je řešení ještě v rukách pedagoga a kdy by již měl problém předat dále. Součástí semináře jsou praktické ukázky, techniky, hry a tipy pro práci se žáky.

3) Motivace ve škole aneb proč a jak žáky motivovat (rozsah 6 hodin): Cílem semináře je zvýšit srozumitelnost motivační problematiky ve škole a inspirovat účastníky k cílené práci s motivací. Mezi školní úspěšností a motivací žáka je totiž velmi úzká vazba. Čím dál méně žáků má vnitřní motivaci k učení, nicméně i vnější motivovaní žáků je stále obtížnější. Zatímco dříve byl pedagog primárním nositelem informací a žáky mohl motivovat obsahem, který nebyl jinde dostupný, v současné době a při množství informačních zdrojů, je to stále těžší. Je třeba mnohem aktivněji pracovat s formou výuky a metodami. Protože je motivace individuální záležitostí, měl by pedagog umět žáky motivovat s přihlédnutím k jejich věku, osobnosti, temperamentu či rodinnému prostředí. Nicméně učitel by měl dokázat motivovat nejen žáky, ale i jejich rodiče. Bez těsné spolupráce škola – rodina je šance na větší úspěch velmi malá. Důležité je nepřehlédnout, že klíčovým faktorem je motivace osobním příkladem - pedagog by měl být svým žákům vzorem. Součástí semináře jsou metody, techniky a postupy pro práci s motivací žáků.

4) Problémový žák nebo problémové chování? Cesty k řešení (rozsah 6 hodin): Cílem semináře je osvětlit pojmy problémový žák a problémové chování. Účastníci se dozvědí, jaký je mezi nimi rozdíl, proč je od sebe odlišovat a jaká rizika v sobě tato pojmenování skrývají. Klíčovou částí semináře je komplexní pohled na zdroje a spouštěče problémového chování, protože bez hlubšího porozumění příčinám je šance na ovlivnění chování (pozitivním směrem) velmi malá. Účastníci se také seznámí s možnostmi a limity řešení problémového chování a naučí se odlišovat, kdy je řešení ještě v rukách pedagoga a kdy by již měl problém předat dále. Stěžejní částí semináře je oblast prevence, tedy jak problémovému chování předcházet, jak ho předvídat či eliminovat. Důležitou součástí práce se žáky s problémovým chováním je také práce s vlastními emocemi, jejichž zvládání se na úspěšnosti řešení problému významně podílí.

5) Konfliktní situace ve škole - jak je účinně řešit a jak jim předcházet(rozsah 6 hodin): Konflikt je běžnou a nedílnou součástí našeho života, nejinak tomu je i ve školním prostředí – konfliktním situacím na „půdě“ školy je pedagog vystaven několikrát denně. Musí řešit neshody a střety druhých (mezi žáky navzájem či mezi žáky a kolegy), ale často je v centru konfliktu i on sám (se žáky, kolegy, vedením či rodiči žáků). Seminář odpovídá na otázky co to konflikt je, proč k němu dochází, jaké je riziko jeho neřešení a také – jaký mají konflikty význam. Slovo konflikt totiž většina lidí vnímá pouze negativně. Vzhledem k tomu, že dnešní děti a dospívající jsou čím dál méně psychicky odolní, je tato myšlenka jedním z cílů tohoto vzdělávacího programu – naučit účastníky vnímat konflikt i v jiném světle a různé úhly pohledu ukazovat i svým žákům (či jejich rodičům). Účastníci se také dozvědí, jak konflikty předvídat či zvládat bez negativních následků. Protože každý typ konfliktu vyžaduje jiný přístup a jiný způsob řešení, seminář ukazuje na důležitost zohlednění tohoto faktoru.

6) Jak posílit (zvýšit) psychickou odolnost pedagoga (rozsah 6 hodin): V dnešní společnosti rostou i nároky na psychickou odolnost pedagogů – narůstá i počet situací, které musí pedagog zvládnout, se kterými si musí co nejrychleji poradit. Odolnost člověka je velmi důležitá, protože psychicky odolný člověk lépe překonává problémy, odolává zátěži, ale má i větší toleranci ke stresu (jako zátěž vnímá až složitější nebo náročnější situace než člověk psychicky méně odolný). Velmi úzce také souvisí s odolností fyzickou – tedy míru náchylnosti k nemocem, schopností zvládat bolest či fyzickou zátěž. Cílem semináře je zdůraznit fakt, že není-li člověk odolný jako jedinec, nemůže být odolný jako pedagog. V duchu této myšlenky vede účastníky k zamyšlení nad svými rezervami a limity tak, aby pedagogickou práci zvládali se zájmem, dostatkem energie, bez negativních důsledků a hlavně – dokázali být pro své žáky vzorem. Protože pouze psychicky odolný pedagog může pozitivně ovlivňovat psychickou odolnost svých žáků.

7) Autorita učitele - jak ji získat, posílit a neztratit (rozsah 6 hodin): Autorita učitele je často diskutovaným pojmem. Co vše se pod tímto slovem skrývá a s čím bývá naopak zaměňována? Je autorita ve škole nutná – je pro učitele nezbytným předpokladem jeho práce? Předmětem hlubšího rozboru bude také srovnání autority přirozené a umělé, jejich kladů a záporů a především toho, jak souvisí autorita s atmosférou, která vytváří nejpříznivější podmínky pro učení a rozvoj žáků. Účastníci se také dozvědí, jaký podíl na autoritě mají vlastnosti, schopnosti a dovednosti učitele či jeho odborná a pedagogická způsobilost. Seminářem se line jako červená nit otázka získání, udržení a ztráty autority ilustrovaná mnoha kazuistikami a příklady z praxe.

8) Nápady a tipy pro práci pedagoga se třídou (rozsah 6 hodin): Seminář sleduje dva cíle. Prvním je komplexní pohled na problematiku práce pedagoga se třídou – klima a atmosféra ve třídě, vztahy mezi žáky, vztah učitel–žák, optimální podmínky pro výuku, apod. (např. jak vést hodinu, jak řešit konflikty, jak žáky motivovat, jak s nimi komunikovat). Účastníci se také dozvědí, proč by pedagog měl mít přehled o své třídě, pozicích jednotlivých žáků v ní a zákonitostech fungování skupiny. Druhým cílem je zprostředkování konkrétních tipů a nápadů (nejen) pro třídnické hodiny – např. jak začlenit nového žáka, jak vybudovat kolektiv, jak motivovat žáky ke spolupráci, apod. Seminář také nabízí náhled na diagnostické a intervenční metody, nicméně věnuje se pouze technikám, které může pedagog využít sám, bez přítomnosti specialisty či nutnosti hlubšího vzdělání.

9) Lhaní - jak ho rozpoznat a řešit (rozsah 6 hodin): Lži, nepravdy či polopravdy jsou všude kolem nás, ve školním prostředí tomu není jinak. Pedagog se musí s jejich nejrůznějšími podobami potýkat i několikrát denně. Cílem semináře je podívat se na lhaní komplexním pohledem – jednak pedagogy seznámit s různými příčinami a motivy, proč se (nejen) děti a dospívající uchylují ke lhaní. Ale také naučit účastníky rozlišovat, o jakou podobu lhaní se jedná, protože jde o klíčovou dovednost pro eliminaci či redukci dalšího lhaní. Bez rozpoznání pravé příčiny je možné lhaní pouze potlačit či „donutit“ dotyčného lépe lhát. Lež však může mít hlubší příčiny, než je např. prostý zisk. Může za ní být schováno mnoho věcí a často velmi závažných – např. domácí násilí, týrání, zneužívání, šikana, popř. symptom nějaké duševní poruchy. Součástí semináře jsou i otázky, zda za lhaní trestat či nikoliv, jaký volit postup při jeho vyšetřování a také – jak lhaní rozpoznat. Člověk nelže jenom tak, lží něco zakrývá. Je třeba přijít na to, co konkrétně má skrýt. Proto je dalším cílem semináře ukázat účastníkům, jaké alternativy mohou žákům nabídnout, čím je motivovat, aby se nebáli říkat pravdu a jak se dá „zisku“ dosáhnout i jinak než lží. Ale vzhledem k tomu, že nelžou pouze žáci, ale i jejich rodiče či naši kolegové – seminář neopomíjí ani tuto citlivou oblast.

10) Klima školy a jeho klíčový význam pro výkonnost a prevenci stresu (rozsah 6 hodin): V prostředí školy tráví pedagogové i žáci velkou část dne, proto je velmi důležité, v jaké atmosféře výuka probíhá. Negativní klima se negativně promítá do psychické pohody zúčastněných, ale může mít vliv i na fyzickou stránku – větší náchylnost k nemocem, menší odolnost k zátěži, apod. Cílem semináře je zvýšit informovanost o důležitosti pozitivního klimatu ve škole a inspirovat účastníky k aktivnímu přístupu na jeho tvorbě. Negativní klima se negativně promítá do výkonnosti dětí i dospělých, jejich úspěšnosti, motivaci, zájmu, energie či pocitu bezpečí. Proto je důležité pozitivní klima nejen vybudovat, ale i o něho pečovat. K tomu je však nutná sounáležitost všech zúčastněných. Navíc pozitivní klima školy má vliv i na vnímání školy veřejností a její hodnocení. Seminář nabízí tipy a doporučení jako pozitivní klima vytvářet.

Akreditace MŠMT č. 17370/2015-1-530:

1) Komunikace ve škole aneb jak odolat manipulaci ze strany rodičů a žáků (6 hodin): S manipulací se setkáváme v každodenním životě. Ani školní prostředí není výjimkou. Téměř denně musí pedagogové odolávat nátlaku ze strany rodičů, žáků či kolegů. Ale ne každý je schopen manipulátorům čelit. Seminář nabízí nejen komplexní pohled na problematiku manipulace, manipulátory a jejich oběti, ale především postupy, jak na manipulaci konstruktivně reagovat a zároveň se jí naučit využívat i ve svůj prospěch. Seminář je obohacen o mnohé příklady z praxe, kazuistiky a konkrétní strategie.

2) Jak účinně komunikovat s rodiči a motivovat je ke spolupráci se školou (6 hodin): Při komunikaci s rodiči může docházet ke konfliktním situacím či neshodám. Na vině je často nedorozumění, zkreslené informace, jednání ve stresu a emocích anebo nesoulad mezi verbální a neverbální komunikací. Tím je ovlivněna další komunikace a může docházet k nárůstu bariér mezi školou a rodinou a tím i ke komplikaci při řešení vzdělávacích či výchovných potíží. Součástí semináře jsou kazuistiky, rozbor a přehrávání konkrétních situací, které se mohou při jednání s rodiči odehrát.

3) Jak ovlivňovat chování žáků prostřednictvím neverbální komunikace (6 hodin): Ačkoliv je verbální komunikace nejznámějším způsobem předávání informací, často význam slov přeceňujeme a příliš se zaměřujeme na to, CO říkáme, namísto toho, JAK to říkáme. Výzkumy ukazují, že více než 90% informací sdělujeme neverbální cestou. Chůze, postoj, gesta, výraz tváře, ale i tón hlasu či pauzy ve větách, mohou naše slova zdůraznit, ale i popřít. Vzhledem k tomu, že mimoslovní komunikace probíhá z velké části na nevědomé úrovni, vypovídá o druhých i to, co nám sami sdělit nechtěli. Seminář také nastíní, jak prostřednictvím řeči těla získat kromě informací i převahu, ovládat či manipulovat druhé. 

4) Školní nekázeň a její řešení (6 hodin): Počet žáků s problémovým chováním neustále narůstá. Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti výchovného působení, především při zvládání problémových žáků a stresových situací s nimi souvisejících. 1. část semináře se podrobně věnuje příčinám Účastníci se seznámí s příčinami nekázně žáků a možnostem a hranicím jejího ovlivnění, protože předpokladem úspěšného řešení nekázně je hlubší porozumění příčinám motivaci k problémovému chování. Stěžejní částí je oblast prevence, tedy jak nekázni předcházet, jak ji předvídat či eliminovat. Důležitou součástí práce s žáky s problémovým chováním je také práce s vlastními emocemi, jejichž zvládání se na úspěšnosti ovlivnění problému významně podílí. 

5) Proč tresty nefungují aneb jak účinně řešit kázeňské problémy (6 hodin): Seminář je zaměřen na problematiku udržení kázně ve školách a řešení problémového chování žáků. Cílem je seznámit účastníky s tím, jak je možné ovlivňovat chování žáků a jakou roli v tomto procesu hrají pochvaly a tresty.  Nabízí zároveň pohled na souvislost kázně či nekázně žáků s použitím výchovných opatření, jejichž vztah je velmi těsný. Jsme zvyklí spíše sankciovat negativní chování, než posilovat chování pozitivní. Přeceňování trestů často vede k jejich malé efektivitě a neúčinnosti. Účastnící se také dozví, proč někdy výchovná opatření nefungují a jak vyvážit poměr mezi používanými tresty a pochvalami. Důraz je kladen na vnímání dopadu pochval a trestů v jednotlivých vývojových obdobích a způsob jejich předávání. Klíčovým záměrem semináře je metodika udělování a“předávání“. Seminář je doplněn o příklady z praxe a kazuistiky.

6) Jak klima třídy ovlivňuje chování žáků (6 hodin): V prostředí školy tráví děti velkou část dne, proto je velmi důležité, aby se dokázaly vyrovnávat se zátěží, kterou školní povinnosti přinášejí a naučili se vycházet se svými spolužáky. Při práci s třídním kolektivem je třeba pomáhat žákům s překonáváním školní neúspěšnosti, s adaptačními problémy, s poruchami učení a chování, s osobními potížemi, ve vztazích, provádět krizovou intervenci. Třídní učitelé často vnímají negativní klima ve třídě, ale ne každý může využít služeb psychologa, aby realizoval diagnostiku třídy. Existují ale i pedagogické metody, jak zjišťovat klima a vztahy mezi spolužáky. Kromě těchto metod seminář seznámí s výhodami a úskalími „diagnostiky“ a nabídne možnosti a ukázky práce s třídním kolektivem.

7) Jak na šikanu (2x6 hodin): Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti výchovného působení, především při zvládání problémového a rizikového chování, které má stoupající tendenci. Nárůst agresivity, špatné vzory, nejednotnost výchovného působení, nedůslednost a na straně druhé snížená citlivost, tolerance, empatie a malá psychická odolnost dnešních dětí – to je optimální podhoubí k ubližování či dokonce šikaně. Seminář odpovídá na otázky, např. co je a co ještě není šikana; jak zachytit šikanu v jejím zárodku; proč je důležité věnovat se prevenci a v neposlední řadě jak prevenci realizovat, jaké druhy šikany existují nebo z jakých důvodů se někdo šikany dopouští.

8) Školní neúspěšnost a možnosti jejího ovlivňování (6 hodin): Ne každému žákovi se daří být ve škole stoprocentně úspěšný a mít jen samé jedničky či dvojky. Někdy děti tráví nad učebnicemi velké množství času a dobré známky je stojí příliš mnoho úsilí, jindy se zase nedostaví výsledný efekt. Potíže s učením jsou častým problémem dětí během školní docházky, nikoliv však neřešitelným. Seminář odpovídá na otázky, které s odhalováním příčin a řešením školní neúspěšnosti souvisejí. Součástí semináře jsou i příklady a kazuistiky, což účastníkům umožní nezbytné propojení teoretických poznatků s praxí.

9) Učitel – riziková profese aneb jak zvládat stres a zabránit vyhoření (6 hodin): Profese učitele klade v současné době na psychiku člověka stále vyšší nároky. Vyučovací proces je čím dál méně o vyučování a stále více se posouvá směrem k procesu výchovnému. Učitel musí být nejen schopným pedagogem, ale především psychologem a často i náhradním rodičem. Neustále se zvyšující požadavky, posouvající se společenské normy a vnímání učitelské profese ze strany společnosti způsobují, že jsou pedagogičtí pracovníci stále více vystaveni stresu a zvládání situací spojených se školním prostředím se někdy stává až noční můrou. Seminář nabízí komplexní pohled na učitelskou profesi a vše, co obnáší. Součástí semináře jsou příklady z praxe a konkrétní techniky, které pedagogům mohou pomoci při zvládání stresových situací a přispět k prevenci vyhoření.

10) Emoce ve škole aneb zvládání náročných situací v práci pedagoga (6 hodin): Emočně vypjaté a problematické situace jsou takřka běžnou součástí práce pedagoga. Emoce jsou nejrychlejším komunikačním prostředkem a možná právě proto často bývají zdrojem mnoha nedorozumění či konfliktních situací. Seminář nabízí odpovědi na otázky, např. Jaké situace ve škole vyvolávají emoce, jak tlumit negativní emoce a posilovat pozitivní anebo jak vzbudit emoce, které motivují? Zároveň rozkrývá vývojové zákonitosti emocí a osvětluje jejich specifika v konkrétním věku i odraz v chování dítěte (MŠ, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ, SŠ). Nedílnou součástí semináře jsou příklady konkrétních emočně (více či méně) náročných situací a variant jejich řešení, včetně technik a strategií, které jsou chybné.

11) Proč prevence nefunguje aneb jak na rizikové chování a nové závislosti (6 hodin): Prevence, jedno z nejčastějších slov ve školním slovníku. Každá škola má svá preventivní opatření a snaží se o maximální redukci rizikových projevů chování. Stále častěji však všichni narážíme na nefunkčnost preventivních opatření i programů. Proč, co je toho příčinou? Hlavním zdrojem je společnost – společenské změny, posun norem, apod. Narůstá rizikové chování, objevují se nové závislosti, prevence ve své staré podobě je neúčinná. Je nutné jí přizpůsobit době a zakomponovat změny ve společnosti i do přístupu k prevenci. Jak? To se dozvíte v tomto semináři. Seminář kromě části informativní, nabízí i kazuistiky, příklady z praxe a bohatý prostor k diskuzi.

12) Jak mluvit o rizicích sociálních sítí a eliminovat kyberšikanu (6 hodin): Seminář seznámí účastníky s problematikou kyberšikany a sociálních sítí. Odpovídá na otázky, co všechno se skrývá pod termínem kyberšikana, v čem se liší od ostatních forem šikany, jak ji rozpoznat a především, jak jí řešit, resp. předcházet. Častým prostředím, kde dochází ke kyberšikaně jsou sociální sítě, např. Facebook. Seminář se proto věnuje i fenoménu sociálních sítí, důvodům jejich oblíbenosti a rizikům, které nekritická důvěra v ně přináší. Nedílnou součástí semináře je seznámení s výsledky výzkumů v této oblasti, odkazy na instituce a organizace, které se kyberšikanou zabývají a především konkrétní příklady a kazuistiky, které účastníkům umožní nezbytné propojení teoretických poznatků s praxí.

13) Proč se děti sebepoškozují a jak jim pomoci (6 hodin): Sebepoškozování je závažný fenomén, kterému by měla být věnována větší pozornost. Za zdánlivě nevinnou činností se totiž často skrývají vážné problémy dětí, jejichž neřešení může sebepoškozující chování ještě zesílit. Sebepoškozování může být projevem bezradnosti při hledání východiska z tíživé situace či voláním o pomoc. Seminář objasní, co vše se pod pojmem sebepoškozování skrývá, jaké jsou jeho formy a proč se k sebepoškozujícímu chování děti a dospívající uchylují. Součástí semináře jsou příklady a kazuistiky, což účastníkům umožní nezbytné propojení teoretických poznatků s praxí.

14) Záškoláctví nejsou jen neomluvené hodiny – cesta k řešení skryté absence (6 hodin): Záškoláctví je podceňovaný a společensky tolerovaný problém. I když se jeho důsledky nemusejí zdát tak hrozivé, je mylné se domnívat, že jejich dopad závažný není. Možná je to tím, že záškoláctví bývá převážně definováno jako neomluvená absence. Ale záškolákem je i žák, který má svůj pobyt mimo školu omluven. Nezřídka se tak totiž děje s vědomím rodičů, někdy i dokonce s jejich přímou podporou. Dlouhodobé, popř. krátkodobé, ale opakované absence, mají za následek nejen ztrátu posloupnosti a kontaktu s učivem, ale promítají se také do oblasti sociální a mají významný vliv na osobnost dítěte. Neřešení záškoláctví vede k podpoře nežádoucího jednání a k rozvoji patologických vzorců chování.

15) Úskalí začínajícího učitele (6 hodin): seminář je určen nejen začínajícím učitelů. Realita je často odlišná, než při svém vstupu do školy pedagog očekává, na některé situace tedy vůbec není připraven. Seminář odpovídá na mnohé otázky, které s přechodem do praxe souvisejí. Např. jak se vyrovnat s náročností povolání učitele? Co všechno na začínajícího učitele „číhá“? Jak se ve škole co nejrychleji zorientovat? Kdy a kolik informací (učiva) žákům sdělit? Jak navázat kontakt se žáky, kolegy, rodiči? Proč žáci zlobí a jak udržet kázeň? Je hodnocení jenom o známkování? Jak dělat přípravy na hodinu? Co vše obnáší práce třídního učitele? Atd. Součástí semináře jsou příklady a kazuistiky, což účastníkům umožní nezbytné propojení teoretických poznatků s praxí.

 

____________________________________________________________________________________________________________________________

Pro další inspiraci se podívejte do rubriky REFERENCE A OHLASY, kde najdete zpětné vazby na moje semináře od jejich přímých účastníků...

 ____________________________________________________________________________________________________________________________

Chcete se zúčastnit mého semináře?

Máte několik možností:

1) Přihlašte se na seminář, který je aktuálně v nabídce (viz. rubrika Moje aktuální SEMINÁŘE, kde zjistíte, kdo a kdy seminář pořádá).

2) Na mé semináře (pořádané vlastní agenturou Dialog) se můžete hlásit prostřednictvím formuláře v rubrice "Přihlášení na seminář", nebo mi napsat email.

3) Máte-li zájem o realizaci semináře pro pedagogický sbor (anebo jeho část), kontaktujte mě a domluvíme se na konkrétních podmínkách (email: dialog.svobodova@seznam.cz)

4) Pokud Vás zajímá jiné téma anebo Vám něco v současné vzdělávací nabídce chybí - napište mi, zařadím ho do své nabídky anebo si domluvíme seminář ušitý přímo na míru.

____________________________________________________________________________________________________________________________

 

Z ostatních oblastí psychologie se věnuji těmto tématům, např.:
  • pracovní vztahyklima na pracovišti
  • komunikace (s klientem, s kolegy, apod.): agresívní klient, manipulace, neverbální komunikace, efektivní komunikace
  • šikana na pracovišti (mobbing, bossing)
  • práce a stres, motivace a výkonnost
  • emoce na pracovišti a jejich zvládání, psychohygiena

____________________________________________________________________________________________________________________________

 
 
Proč jsou některé semináře přínosné a jiné nám připadají zbytečné?
 
Nemohu hovořit za ostatní, ale u mých seminářů platí, že seminář může být pro účastníka přínosný pouze tehdy:

- pokud i on sám do něho něco vloží = aktivně se na průběhu semináře podílí (ptá se, reaguje, diskutuje, nesouhlasí, apod.),

- nemá přehnaná (nereálná) očekávání, nečeká radu, která za něho vše vyřeší,

- nepřišel si pro zázračné řešení - kouzelné slůvko, pilulku či zaklínadlo,

- ALE - je ochoten něco investovat, vyzkoušet či změnit...